Vystudoval studijní program Humanitní studia (dvouobor filosofie a pedagogika) na FF UK, kde v roce 2006 též obhájil disertaci o Durkheimově morální sociologii a sociologii výchovy. Patnáct let učil na pražských gymnáziích. Na Katedře pedagogiky FF UK působí od roku 2010, od roku 2011 jako její vedoucí. V roce 2020 se habilitoval na Univerzitě Palackého. Zabývá se především přítomnou situací pedagogického diskursu a pedagogických věd, s důrazem na analýzu vědního profilu teorie výchovy. Východiskem jsou mu durkheimovské inspirace a vybrané proudy soudobé francouzské filosofie výchovy. K dalším oblastem jeho zájmu patří problematika perspektiv humanitního vzdělávání a učitelské profese.
Je členem OR programů Pedagogika a Education na FF UK, členem OR programů Pedagogika a Education na PdF UP, členem OR Pedagogika a VR na FHS UTB, členem VR Pedagogické fakulty TU v Trnavě a ustavujícím členem předsednictva Connectivity Center (mezinárodní interdisciplinární platformy sdružující badatele v sociálních vědách z London School of Economics, University of Zielona Góra, KPED FF UK, University of Madeira, Romanian Academy Bucharest). Je také členem asociace ISATT.
Na FF UK je garantem bakalářského a magisterského studijního programu Pedagogika a spoluautorem akreditací bakalářského a magisterského studijního programu Pedagogika. Vyučuje v bakalářském, magisterském i doktorském studijním programu (předměty Obecná pedagogika, Teorie výchovy, Filosofie výchovy, Etika pro pedagogy, Filosofické a metodologické problémy sociálních věd). Od roku 2019 působí jako fakultní koordinátor učitelských programů na FF UK. Je členem Komise pro etiku ve výzkumu.
Od roku 2023 je Chercheur associé v LACES, Université de Bordeaux.
Členství v redakčních radách: Journal of Pedagogy, Studia Paedagogica, e-Pedagogium, Rocznik Lubuski/Lubuski Yearbook.
Projektová činnost:
2012 – 2016 Člen rady Programu rozvoje vědních oblastí UK – Prvouk P15: Škola a učitelská profese v kontextu rostoucích nároků na vzdělávání, hlavní řešitel za tým Katedry pedagogiky FF UK.
2017 – 2021 Člen rady Programu rozvoje vědních oblastí UK – Progres Q17: Příprava učitele a učitelská profese v kontextu vědy a výzkumu, hlavní řešitel za tým Katedry pedagogiky FF UK.
2017 – 2019 Operační program Praha CZ.07.4.68/0.0/0.0/16_037/0000302, Učitel v diverzifikované třídě, hlavní řešitel, manažer a odborný garant projektu.
2020 – 2022 Operační program Praha CZ.02.3.68/0.0/0.0/19_068/0016093, Podpora pregraduálního vzdělávání budoucích učitelů na UK, odborný garant projektu za FF UK.
2020 – 2022 Konzultant řešitelského týmu projektu L’Établissement Scolaire au Service d’une Éducation Inclusive et de Qualité (Université de Bordeaux).
2020 – 2022 Konzultant řešitelského týmu VEGA 1/0174/20 Integrácia morálneho usudzovania a kritického myslenia do pregraduálnej prípravy študentov učiteľstva (Prešovská univerzita).
2020 – 2022 Projekt Erasmus+ SoMovED, Team leader českého týmu.
Od r. 2022 Člen rady Programu rozvoje vědních oblastí UK – Cooperatio – Vzdělávání a pedagogika
Publikační činnost:
Monografie samostatné
STROUHAL, M. (2013). Teorie výchovy. Praha: Grada.
STROUHAL, M. (2011). Émile Durkheim – sociolog a pedagog. Praha: FF UK – Humanitas.
Monografie kolektivní (jako editor a spolueditor)
JANIŠOVÁ, M.; STROUHAL, M. (2023). Učitelské vzdělávání a oborové didaktiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Praha: Karolinum.
KOHOUT DIAZ, M.; STROUHAL, M. (eds.) (2022). Cultures of Inclusive Education and Democratic Citizenship: Comparative Perspectives. Praha: Karolinum.
KWIATKOWSKI, M.; MIELCZAREK-ŻEJMO, A.; STROUHAL, M. (eds.) (2020). Multiculturalism. From Crisis to Renewal? Praha: Karolinum.
STROUHAL, M.; ŠTECH, S. (eds.) (2016). Vzdělání a dnešek. Praha: Karolinum.
STROUHAL, M. (ed.) (2016). Učit se být učitelem. K vybraným problémům učitelského vzdělávání. Praha: Karolinum.
Kapitoly v monografiích
STROUHAL, M. (2022). Křehkost kultury – podněty pro reflexi nejistoty v soudobém vzdělávání. In Nejistota ve filosofické, speciálněpedagogické a psychologické reflexi. Inkluzivní škola. Praha: PedF UK, s. 55-66.
KOHOUT DIAZ, M.; STROUHAL, M. (2022). Introduction. Cultures of Inclusive Education and Democratic Citizenship: Comparative Perspectives. In KOHOUT DIAZ, M.; STROUHAL, M. (eds.). Cultures of Inclusive Education and Democratic Citizenship: Comparative Perspectives. Praha: Karolinum, s. 7-23.
STROUHAL, M. (2020). The Foundations of Multiculturalism and Its Moral and Axiological Implications. In KWIATKOWSKI, M.; MIELCZAREK-ŻEJMO, A.; STROUHAL, M. (eds.). Multiculturalism. From Crisis to Renewal? Praha: Karolinum, s. 57-76.
KOŤA, J.; STROUHAL, M. (2020). Láska jako opomíjené pedagogické téma? (příspěvek k problému koexistence učitelů a žáků ve školním vzdělávání. In PELCOVÁ, N.; KVĚTOŇOVÁ, L. et al. Existence a koexistence ve filosofické, speciálně pedagogické a psychologické reflexi. Praha: PedF UK, s. 37-49.
STROUHAL, M. (2018). Hodnota hodnoty. K pojmovým úskalím hodnotové výchovy v době relativismu. In BALÁTOVÁ, K.; GRECMANOVÁ, H.; URBANOVSKÁ, E. (Eds.) Edukace v kontextech plurality hodnot. Ružomberok: Equilibria 2018, s. 110-121.
STROUHAL, M. (2018). Zkušenost slova – k otázce autority a normativní dimenze školního vzdělávání. In PELCOVÁ, N. HOGENOVÁ, A. (eds.) Logos ve výchově, umění a sportu. Praha: PedF UK, s. 69-79.
STROUHAL, M. (2016). “Mezi Ifigenií a Asterixem.” K problematice kulturního aristokratismu a relativismu ve vzdělávání. In Strouhal, M.; Štech, S. (eds.) Vzdělání a dnešek. Praha: Karolinum, s. 58-83.
STROUHAL, M.; KOŤA, J. (2016). Vzdělanost jako problém a jako výzva. K proměnám university a smyslu vysokoškolské přípravy budoucích učitelů. In Strouhal, M. (ed.) Učit se být učitelem. K vybraným problémům učitelského vzdělávání. Praha: Karolinum 2016, s. 14-43.
STROUHAL, M. (2015). Deweyho epistemologie a pedagogika problému. In PÁNKOVÁ, M.; KASPEROVÁ, D.; KASPER, T. In Meziválečná školská reforma v Československu.Obecně pedagogická východiska a reformní příklady. Praha: Academia, s. 112-135.
STROUHAL, M. (2014). Tertium datur – teorie výchovy jako praktická teorie mezi filosofií a vědou. In: JEDLIČKA, R. (ed.) Teorie výchovy – tradice, současnost, perspektivy. Praha: Karolinum, s. 214-231.
Časopisecké studie a studie v recenzovaných sbornících
STROUHAL, M; SWOBODA, J.; KOMÁRKOVÁ, T. (2023). Movement as a Form of Thinking, Learning, and Knowledge. In ROY, A; GÜLHAN, S. T.; KWIATKOWSKI, M.; BAZUŃ, D. (eds.) Knowledge on the Move.Studies on Mobile Social Education. Warszawa: Oficyna Naukowa, s. 39-55.
KAŠČÁK, O.; STROUHAL, M. (2023). Inclusion discourses in contemporary Slovak education policy – From the individual to the community and from right to performance. European Journal of Education 58(2), s. 197-208.
STROUHAL, M. (2022). Obraz člověka a výchovy v Esejích Michela de Montaigne. Historia Scholastica 2/2022, s. 171-191.
STROUHAL, M. (2021). On the Current Problems of Education for Democracy. Journal of Pedagogy 11(2), s. 73-87.
CHUDÝ, Š.; NEUMEISTER, P.; KORIBSKÁ, I.; STROUHAL, M.; SELICKÁ, D. (2021). Contemplative Insight As an Opinion Conflict and a Search of Meaning in the Context of Innovative Elements of the Revolution Industry 4.0. Education and Information Technologies 26, s. 673-682.
STROUHAL, M.; KOHOUT-DIAZ, M. (2020). Futurs enseignants en République tchèque : plaidoyer pour réfléchir le concept de leur formation. Penser l’éducation 46/2020, s. 91-103.
STROUHAL, M. (2017). The Notion of Culture Between Tradition and Today. From Philosophical to Educational Perspective. Relacje. Studia z nauk społecznych / Relations. Social Sciences Studies nr 4/2017, s. 11-23. ISSN 2543-5124.
KOŤA, J.; STROUHAL, M. (2017). Kontroverze humanismu a jeho dědictví v sociálních vědách a v pedagogice. I. část. e-Pedagogium I/2017, s. 25-35.
KOŤA, J.; STROUHAL, M. (2017). Kontroverze humanismu a jeho dědictví v sociálních vědách a v pedagogice. II. část. e-Pedagogium III/2017, s. 27-37.
STROUHAL, M. (2015). Antinomie totality a diskurs československé marxistické pedagogiky: touha po jednotě a touha po moci. Historia scholastica 2/2015, s. 27-36.
STROUHAL, M. (2015). Je formování dějinného vědomí vychovatelským úkolem? Nietzschovská inspirace pro dnešní dobu. e-Pedagogium III/2015, s. 7-16.
STROUHAL, M. (2014). O povaze pedagogické teorie aneb kam s výchovnými ideály v pedagogické vědě? Pedagogika IV/2014, s. 367-382.
KOŤA, J.; STROUHAL, M. (2014). Obecná pedagogika – mezi filosofií a vědou. e-Pedagogium III/2014, s. 7-25.
STROUHAL, M. (2014). Jsou pojmy učení a vzdělání dostatečně komplexní v soudobém vzdělávacím kurikulu? In Kasper, T. – Dymokurský, O. (eds.) Reforma vzdělávání v současné kurikulární diskusi. Brno: ČPdS, s. 43-54.
STROUHAL, M. (2013). O různých podobách autority. Příspěvek k filosofii výchovy. In ZAHATŇANSKÁ, M.; DUPKALOVÁ, M. (eds.) Vybrané kapitoly z teórie výchovy. Prešov: UNIPO, 2013, s. 67-75.
STROUHAL, M. (2013). Profese a povolání. K úskalím procesu profesionalizace učitelství. In KRAJČOVÁ, N.; ŠUŤÁKOVÁ, V. (eds.) Učitel’ na ceste k profesionalite. Prešov: UNIPO, 2013, s. 26-36.
STROUHAL, M. (2013). K filozofickým předpokladům hledání výchovy k autenticitě. Úvaha o antinomiích a abstrakcích v pedagogickém myšlení. Studia paedagogica 18 (2-3) 2013, s. 11-29.
STROUHAL, M.; KOŤA, J. (2013). Tajemství, čin a naděje. Vybrané motivy Marcelovy filosofie jako inspirace pro výchovu ke spiritualitě. Paidagogos, 2013 (2), s. 280-301.
STROUHAL, M. (2012). Teorie výchovy v postmoderní době: krize, nebo nová příležitost? Úvaha o univerzalitě a komplexnosti v pedagogických souvislostech. Pedagogika IV/2012, s. 360-369.
STROUHAL, M. (2012). K problematice antinomičnosti pedagogických diskursů. e-Pedagogium III/2012. Olomouc: PedF UP, s. 123-133.
STROUHAL, M. (2010). K morálním a pedagogickým aspektům Durkheimova pojetí socializace. Pedagogický časopis/Journal of Pedagogy 1/2010, s. 25–48.
STROUHAL, M. (2004). Vztah individua a společnosti ve světle morální teorie Emila Durkheima. První část. Pedagogika 2/2004, s. 144-156.
STROUHAL, M. (2004). Vztah individua a společnosti ve světle morální teorie Emila Durkheima. Druhá část. Pedagogika 3/2004, s. 214-226.
